Bradley, Omar Nelson

Omar Nelson Bradley se narodil 12. února, 1893 v Clarku, Randolph County, Missouri. Jeho rodiči byli John Bradley a Sarah Hubbard Bradley. Otec byl učitelem, zemřel, když bylo Omarovi 14 let. Později s oblibou říkal, že od svého otce se naučil spolehlivosti, zodpovědnosti a skromnosti.

Absolvoval střední školu Moberly High School v Moberly, kam se přestěhovali po otcově smrti. Byl dobrým studentem a stejně dobrým sportovcem. Ve škole se seznámil se svojí budoucí ženou, Mary Quayle. Společně absolvovali v roce 1910. Původně chtěl studovat na University of Missouri v Columbii, ale v létě 1911 v St. Louis absolvoval přijímací zkoušky na United States Military Academy (West Point). Zde se stal členem takzvaného Hvězdného ročníku. Z původních 287 kadetů ukončilo v roce 1915 studium 164 kadetů. Z nich 59 se v budoucnu stalo generály ( 2 pětihvězdičkoví, 2 čtyřhvězdičkoví, 7 tříhvězdičkoví, 24 dvouhvězdičkoví a 24 jednohvězdičkoví) a jeden prezidentem Spojených států. Mezi absolventy patřili například Dwight D. Eisenhower, Joseph T. McNarney, James Van Fleet nebo Hubert R. Harmon. Bradley byl stále dobrým sportovcem, byl členem univerzitního fotbalového a basebalového týmu. Baseball hrál tak skvěle, že často hostoval v poloprofesionálních týmech a několikrát odmítl nabídku stát se profesionálem. Všichni členové basebalového týmu z roku 1914, kteří zůstali v armádě, se v budoucnu stali generály.

V roce 1915 absolvoval jako 44. ze 164 a zvolil si službu u pěchoty. Jako podporučík nastoupil u 14th Infantry Regiment, v jehož řadách sloužil na mexické hranici. 28. 12. 1916 se oženil s Mary Elizabeth Quayle. Během první světové války na rozdíl od mnoha svých spolužáků nebojoval vEvropě, ale byl příslušníkem jednotky, která střežila strategické měděné doly v Butte v Montaně. V srpnu 1918 byl převelen k 19th Infantry Division, ale nasazení v Evropě už se nedočkal. Po válce pomalu postupoval po hodnostním žebříčku, studoval ve Fort Benning a Fort Leavenworth a také vyučoval na vojenských školách, mimo jiné i na West Pointu. V roce 1936 byl povýšen na podplukovníka a v dubnu 1941 obdržel válečnou hodnost brigádního generála. V únoru 1942 dostal dočasnou hodnost generálmajora a převzal velení 82nd Infantry Division a podílel se na její přeměně na první americkou výsadkovou divizi, na slavnou 82nd Airborne Division. Poté, co její velení předal generálu Ridgwayovi, převzal velení 28th Infantry Division, v té době jednotce Národní Gardy, tvořené většinou vojáky z Pensylvánie.

Na začátku roku 1943 byl pověřen velením VIII sboru, ale do této funkce nenastoupil, protože byl urychleně převelen do severní Afriky. Zde napřed působil jako dočasný zástupce generála Pattona ve velení II. sboru a později v hodnosti tříhvězdičkového generála jako velitel II. sboru v rámci Pattonovy 7. armády na Sicílii.

Po ukončení sicilského tažení byl převelen do Anglie, kde převzal velení 1. armády (US First Army), určené pro útok na okupovanou Evropu. 10. června se spolu se svým štábem přesunul z Anglie do Francie. V srpnu 1944 byl pověřen velením 12th Army Group a v této funkci a zůstal až do konce války. Pod jeho vedení se američtí vojáci účastnili všech významných bitev v Evropě, počínaje boji u Falaise, přes boje na Sigfridově linii a bitvu v Ardenách, až po závěrečné boje v Německu. V březnu 1945 byl povýšen na čtyřhvězdičkového generála. A byl to právě generál Omar Bradley, kdo v odpoledních hodinách 4. května volal generálu Pattonovi, aby mu oznámil, že může postupovat do Československa.

Po válce dva roky působil jako předseda Veterans Administration, v této funkci pomáhal válečným veteránům v jejich opětovném zapojení do civilního života. V roce 1948 byl jmenován do funkce náčelníka štábu armády USA (Army Chief of Staff) a 11. 8. 1949, ho president Harry S. Truman jmenoval prvním předsedou sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA (Chairman of the Joint Chiefs of Staff). 22. 9. 1950 byl povýšen na pětihvězdičkového generála a ještě v roce 1950 se stal prvním předsedou vojenského výboru NATO (Chairman of the NATO Military Committee). V této fuknci působil i během korejské války, až do srpna 1953, kdy odešel z aktivní služby. Poté působil jako předseda organizace pro pomoc veteránům, Commission on Veterans‘ Pensions, také známé jako Bradley Commission. Také byl poradcem různých vládních institucí. 1. 12. 1965 zemřela na leukemii jeho manželka Mary. 12. 9. 1966 se podruhé oženil, jeho manželkou se stala Esther Dora „Kitty“ Buhler.

Během vietnamské války působil jako jeden z poradců presidenta Lyndona Johnsona. Aktivně se zúčastnil oslav 30. výročí vylodění v Normandii v roce 1974. Při oslavách 35. výročí v roce 1979 pronesl projev na Pointe du Hoc. Jedním z jeho posledních veřejných vystoupení byla inaugurace prezidenta Ronalda Reagana 20. 1. 1981.

Generál Omar Nelson Bradley zemřel 8. 4. 1981. Spoolečně se svými oběma manželkami je pohřben na Arlington National Cemetery. Ve vojenské službě byl od 1. 8. 1911 do 8. 4. 1981, celkem 69 let, 8 měsíců a 7 dní, tím se stal nejdéle sloužícím vojákem v dějinách Spojených států. Byl nositelem mnoha vysokých vyznamenání, mimo jiné Army Distinguished Service Medal, Silver Star, Legion of Merit, Bronze Star a také Československého válečného kříže 1939 – 1945.

Vladislav Patera

Několik zajímavých odkazů:

https://en.wikipedia.org/wiki/Omar_Bradley
https://shsmo.org/historicmissourians/name/b/bradley/#section2
https://www.britannica.com/biography/Omar-Nelson-Bradley