Výročí obrany Rorke’s Drift

22. ledna si si připomínáme dvě výročí, která se týkají Britského impéria. Obě události se odehrály ve stejnou dobu (22. 1. 1879)  a na stejném místě, jejich výsledek byl ale diametrálně odlišný. První je bitva u Isandlwany, jedna z nejostudnějších porážek, jakou kdy britská armáda utrpěla. Tou druhou je obrana misijní stanice Rorke’s Drift, akce, za kterou bylo uděleno vůbec nejvíc vyznamenání v historii, včetně jedenácti Viktoriiných křížů.

V bitvě u Isandlwany se střetlo 1400 Britů a 2500 jejich afrických spojenců s armádou 22000 Zuluů. Z britské strany byla celá výprava chybně naplánována a založena na značném podceňování protivníka. Britové spoléhali na kvalitní výcvik a svojí palebnou převahu, zajištěnou moderními zbraněmi, především puškami Martini-Henry (moderními zadovkami ráže .451 (11,455 mm), s rychlostí střelby cca 10 ran za minutu a účinným dostřelem 500 metrů). Tato výhoda byla ale ztracena díky lpění na nesmyslných předpisech o manipulaci se střelivem. Munice byla uložena v pevných bednách, zajištěných devíti šrouby a bedna se směla otevřít až v případě potřeby. Britští vojáci, pálící na masu Zuluů stříleli rychleji, než bylo možno je zásobovat municí. Zuluové, čelně útočící na britskou linii, sice utrpěli ohromné ztráty, ale jakmile se dostali až k Britům, mohli využít svojí početní převahy a v boji muže proti muže je téměř všechny pobili.

Misie Rorke’s Drift na dobové malbě.

Jen o pár hodin později zuluská záloha, tvořená cca 3500 – 4000 bojovníky zaútočila na bezvýznamnou zásobovací stanici Rorke’s Drift. Původně se jednalo o misijní stanici, proto byla postavena z vojenského hlediska na nevhodném místě, na úpatí hory Oskarberg (Shiyane), dva kilometry jižně od brodu na řece Buffalo River (Mzinyathi). Její posádka byla tvořena 141 britskými vojáky, 11 koloniálními vojáky a 4 civilisty, (mezi nimi i pastor Otto Witt a kaplan George Smith). Asistentem zásobovacího komisaře byl James Langley Dalton (1833–1887), nyní civilista, ale bývalý seržant 85. pěšího pluku, s 30 odslouženými roky. V době boje byli nejvyššími důstojníky lékař major Reynolds, a záložní kapitán George Stephenson. Velením proto byli pověřeni poručík pěchoty Gonville Bromhead a poručík ženijních

Dobový nákres bojiště 

vojsk John Chard. Ani jeden neměl žádné bojové zkušenosti a jejich služební hodnocení nebylo nijak skvělé. Přesto projevili více prozíravosti a moudrosti, než mnozí plukovníci a generálové. V rámci možností opevnili celý prostor stanice a přitom si nechávali poradit od zkušeného bývalého seržanta Daltona. K opevnění použili všechny dostupné prostředky, včetně pytlů kukuřice a beden se suchary. Ale hlavně nechali předem připravit a otevřít bedny s municí. Zuulský útok začal odpoledne v 16:30 a pokračoval celou noc až do 8 hodin dalšího dne. Boje se účastnilo celé osazenstvo stanice. Těžce ranění nabíjeli zbraně nebo podávali náboje a kaplan Smith roznášel munici.

Ztráty na britské straně čítaly 17 mrtvých a 15 těžce raněných. Jedenáct obránců obdrželo vyznamenání Victoria cross, vůbec největší počet, udělený za jednu akci. Další čtyři obránci obdrželi Distinguished Conduct Medals. Zuulové měli 351 potvrzených mrtvých, a pravděpodobně dalších 500-800 nepotvrzených.

Jak jsem k mému překvapení zjistil, tak misie Rorke’s Drift dodnes stojí na stejném místě (28°21’29.48″S 30°32’16.59″E), její součástí je i hotel, nemocnice a kostel.

Současný vzhled

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pár zajímavých odkazů:

https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Isandlwana
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Rorke%27s_Drift
https://www.valka.cz/14571-Obrana-Rorke-s-Drift-22-az-23-ledna-1879
http://www.rorkesdriftlodge.com/index.html

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nezařazené
Army muzeum Zdice

73. výročí založení NATO

Severoatlantická aliance nebo též Severoatlantický pakt či Organizace Severoatlantické smlouvy (anglicky North Atlantic Treaty Organization – zkráceně NATO, zkratka se

dozvědět se více »