2. září si připomínáme výročí poslední velké bitvy koloniálního věku a zároveň první bitvy, v níž byly hromadně nasazeny moderní zbraně. Bitva u Ummudurmánu byla vyvrcholením dva roky trvajícího britsko – egyptského tažení za obsazení horního Súdánu, který byl v té době ovládán mahdistickými povstalci.

Základním problémem bylo zajištění zásobování. Každý, kdo v dětství četl Mayovky, ví, že Nil je na středním toku přehrazen soustavou kataraktů, které jsou většinu roku nesplavné. Prvním krokem proto byla stavba železnice z Vádí Halfy. Stavba byla zahájena 1. ledna 1897 a 3. července 1898 dosáhla svého konečného cíle, města Atbary. Celá trať měřila přes 600 km a velká část se stavěla během probíhajících bojů. A o tom, že byla postavena důkladně, svědčí, že funguje dodnes.

Britské vojsko pod velením generála Kitchenera bylo tvořeno 8 200 britských vojáků a dvojnásobkem egyptských, plus zhruba 2 500 mužů arabských nepravidelných jednotek. Ve výzbroji mělo 44 děl a 20 kulometů Maxim. Z Nilu bylo podporováno flotilou deseti dělových člunů a pěti parníků, vyzbrojenými 36 děly a 24 kulomety Maxim.